Správná a špatná manažerská rozhodnutí
Každý den manažera na jakékoliv úrovni je plný rozhodování. To může jednoho paralyzovat. Zejména ti vedoucí, kteří jsou svým založením obezřetní, velmi zodpovědní a bojí se udělat sebemenší chybu, se chtějí vždy rozhodnout správně.
Správnost rozhodnutí posoudí až budoucí vývoj
Co znamená rozhodnout se správně? Rozhodnout se ve chvíi, kdy budu mít jistotu, že neudělám chybu? Počkat, až budu mít všechny relevantní informace?
Jedině budoucí vývoj ukáže správnost vašeho rozhodnutí. Teď neví nikdo, co se později ukáže jako „správné rozhodnutí". Jste-li manažer, nemůže z principu danou situaci nikdo posoudit lépe než vy sám.
Pokud patříte k těm, pro které je rozhodování obtížné, připomeňte si několik principů, které s rozhodováním souvisí.
Nerozhodnout je horší než rozhodnout špatně
Jedete za známými na chatu. Do míst, kde jste ještě nikdy nebyli. Nemáte navigaci, ani chytrý telefon.
Přijedete na křižovatku, kde se dá odbočit buď vlevo nebo vpravo. Zastavíte a přemýšlíte. Kam teď? Jak vám to známí popisovali? Kudy vede správná cesta? Které odbočení bude správné?
Z přemýšlení vás vytrhne troubení vozidel za vámi. Jak jste byli zamyšlení, už za vámi stojí další auta, která chtějí jet dál. Troubí, protože jim blokujete křižovatku. Začínáte svou nerozhodností blokovat provoz. Teď už vynuceně, pod tlakem událostí, se nějak rozhodnete.
Pravidlo pro váhavé zní: Nejhorší je nerozhodnout vůbec.
A co „nejhoršího" se může stát?
Ať se té pomyslné křižovatce rozhodnete jakkoliv, co nejhoršího se může stát? Pokud jste odbočili špatně, tak „se obraťte, jakmile to bude možné". A dál už pojedete správně. Ano, kousek jste si zajeli, ale v životě to často není tak zlé, jak to vypadá.
Důležité je, abyste se rozhodli, dokud je na to čas. Dokud ovládáte situaci vy (tj. křižovatka je volná). Ne až ve chvíli, kdy situace ovládá vás (auta za vámi troubí). To už je rozhodování pod tlakem a stoupá riziko chybného rozhodnutí.
V rámci firmy, kde manažer kteréhokoliv stupně nebude po nějakou dobu rozhodovat nebo bude odkládat určitá konkrétní rozhodnutí (česky řečeno „nechá to vyhnívat"), za nějakou dobu zjistíme, že organizace je paralyzovaná. Jako ucpaná křižovatka.
Ovšem žádný organizmus, ani firma, nezůstane paralyzován dlouho. Brzy začnou rozhodnutí dělat jiní, když ne manažer, a věci se dají do pohybu. Každá ucpaná křižovatka se nakonec uvolní.
Ulehčujte si rozhodování – co nejhoršího se může stát?
Když má manažer samé špatné volby
Jak se mám rozhodnout, když jsou jen špatné varianty?
Velmi často má manažer na výběr jen ze dvou možností. Jedna je špatná, druhá ještě horší.
Mám nechat expedovat zásilku, která není kompletní? Špatné. Chybějící část zásilky se pošle dodatečně a bude nás to stát dodatečné dopravní náklady.
Když nevyexpedujeme vůbec nic, odběratel zastaví výrobu a bude nás pokutovat částkou, která je drtivá. To je ještě horší!
Mám vyhodit člověka, o kterém jsem zjistil, že mi ve firmě krade. Špatné. Nejsou lidi, budu těžko shánět náhradu. Nechám si ho ve firmě a riskuji, že bude krást dál, nakazí druhé a rozloží mi kolektiv? No to je ještě horší!
Jistě byste mohli jmenovat spoustu obdobných situací ze své praxe.
Manažer se musí občas rozhodovat mezi špatným nebo ještě horším řešením.
Kdy je manažerovo rozhodování úspěšné?
Na školeních se mě účastníci často ptají: „Jak se pozná, že manažer je ve svém rozhodování vlastně úspěšný?"
Jednoduše platí, že u dobrého manažera je většina jeho rozhodnutí správných. Viděno pochopitelně ve statisticky delším časovém horizontu měsíců a let.
Deset správných rozhodnutí z deseti? Hmm, to by musel mít věšteckou kouli. V reálném životě se takoví moc nevyskytují (a pokud to tvrdí, spíš nemají sebereflexi, dejte si na ně pozor).
Pokud z 10 rozhodnutí se 7 ukáže později jako správných, je to dobré skóre.
Pokud je z 10 správných jen 5, začíná to být na pováženou. Proč? Zaměstnanci pochopí, že když o něčem rozhodnete, je 50% šance, že to nakonec bude jinak. Začnou odkládat výkon vašich rozhodnutí a čekat, jak se to vyvine.
No a pokud vedoucí dělá většinu rozhodnutí špatných, ve zdravé organizaci je to jen otázka času, kdy je z místa odvolán. Nebo odejde sám, protože se mu vzbouří podřízení.
Obavy jsou opodstatněné jen z 10%
Pokud je vám rozhodování vlastní, rozhodujete rádi, rychle a většinou správně, berte to jako dar shůry a výborný předpoklad pro vaši manažerskou kariéru.
Jestli se s rozhodováním v některých situacích „trápíte" vzpomeňte si občas na některé z výše uvedených pravidel a „rozsekněte" konečně tu zatrolenou záležitost.
Závěrem ještě jeden výzkum, který se dělal na téma „obav". A platí i pro obavy z rozhodování. Bylo v něm prokázáno, že ze 100% obav, které máme, 70-80% obávaných situací vůbec nenastane („tu roční závěrku nám auditor nakonec schválil bez výhrad"), 10-20% obávaných situací nakonec dopadne lépe, než jsme si mysleli („představ si, oni tu poradu posunuli na odpoledne a my jsme dojeli včas") a jen asi 10% toho, čeho se obáváme, skutečně nastane.
No má cenu se kvůli tomu nervovat? Přeji hodně energie v každodenním rozhodování.
Komplexní trénování manažerských dovedností nabízím v rámci těchto školení:
Školení Manažer jako druhé řemeslo
Dušan Jílek, lektor a kouč
INFORMACE
-
Autor:
Ing. Dušan Jílek -
Publikováno:
21.6.2017 -
Název:
Správná a špatná manažerská rozhodnutí -
Shlédnuto:
1386