Co je asertivita
Pracovní život přináší potenciálně konfliktní situace. Přitom nelze jednat jen podle přirozených instinktů. Jen s útokem nebo jen s ústupem bychom si nevystačili.
Definice asertivity
Asertivní chování považujeme za optimální, tj. přiměřené prosazování svých požadavků.
ASERTIVITA JE DOVEDNOST VYJÁDŘIT NAŠE MYŠLENKY, ZÁJMY, NÁZORY I POCITY JASNĚ, ALE PŘITOM TAK, ABYchom NENARUŠOVALi PRÁVA DRUHÝCH A NEDOTKLi SE JEJICH DŮSTOJNOSTI.
Asertivita je to způsob chování založený na reálném sebehodnocení. Vychází z úcty k sobě i z úcty k druhému a staví nejlepší řešení problému nad osobní vítězství.
Druhého člověka vnímáme jako rovnoprávného partnera. Jako člověka, se kterým dokážeme navázat uspokojivý a pevný vztah.
Jak se projevuje asertivní člověk v komunikaci?
Asertivně se chovající člověk říká, o co mu jde, jak situaci vnímá, co si o ní myslí a jak ji prožívá. Má přiměřené sebevědomí, před nikým se neponižuje ani se nad nikoho nepovyšuje. Respektuje partnera. Umí naslouchat. Zvažuje to, co říkají jiní. Vychází tedy z úcty k sobě i z úcty k druhému a staví nejlepší řešení problému nad osobní vítězství. Je schopen přiznat si omyl i chybu, přistoupit na kompromis.
CÍLEM ASERTIVNÍHO CHOVÁNÍ JE OTEVŘENÁ A PŘÍMÁ KOMUNIKACE.
Další typy chování
V případě konfliktu reagujeme od přírody dvěma základními způsoby – agresí nebo útěkem.
Agresivní chování (útok)
Charakteristickými projevy jsou: nechuť naslouchat, křik, používání zastrašovací řeči těla, přerušování druhé osoby, nadávky, zrychlený srdečný tep, zvýšené pocení... Agresivní člověk prosazuje sám sebe na úkor jiných. Nadřazuje se nad druhé. Nedbá na práva jiných lidí. Pokud se necítí dobře, obviňuje okolí. Vlastní chyby nebo nedostatky si není schopen přiznat. Nezdary nepřiznává, ale přisuzuje druhým. Agresivní lidé často prosazují jen svoji pravdu.
Pasivní chování (útěk)
Pasivní lidé se zbavují odpovědnosti za sebe a póza, kterou zaujímají, je pózou oběti. Stydlivost, pasivita, mlčení, útěk do nemoci, sebeponižování, vyvolávání soucitu pláčem, přehnaná skromnost, to jsou časté způsoby pasivního chování. Typická je přizpůsobivost požadavkům druhých. Chybí sebejistota. Pasivní jedinec se nedokáže přirozeně prosadit. Má tendenci často se omlouvat. Vesměs se přizpůsobuje silnějším jedincům.
Jaké je asertivní chování
Asertivní chování se staví proti jakékoliv manipulaci, ukřivděné pasivitě či zlostné agresi. Je to vyrovnaný a čestný způsob přístupu k problémům, při němž rozpory, které musí být konfrontovány, konfrontovány jsou, a dochází k výměně nezbytných informací, i když je to nepříjemné nebo nesnadné.
Asertivní způsob umožňuje předcházet eskalaci konfliktu a nalézt východisko ze situace důstojně pro obě strany.
Podstata asertivity
Asertivní chování znamená:
jasná formulace cílů
schopnost ukázat, že chápeme pohled druhé strany na problém
schopnost neustupovat v podstatných věcech a jednat pružně tam, kde je to vhodné
schopnost říci NE
schopnost vznést svoje oprávněné požadavky
schopnost vyjádřit kladné a záporné emoce
uvědomovat si své jednání a nést za ně zodpovědnost
rozhodnout se, co chci v dané situaci získat
hledat a nalézat řešení přijatelná pro obě strany
nečekat pasivně, až se věci stanou, ale aktivně se o to, po čem toužíme, snažit,
při akceptaci vlastních limitů jednat vždy s plným nasazením, takže ať vyhrajeme nebo ne, respektujeme vlastní způsob chování a zachováváme si sebeúctu.
Mohly by vás zajímat také tyto články:
INFORMACE
-
Autor:
Ing. Dušan Jílek -
Publikováno:
24.11.2018 -
Název:
Co je asertivita -
Shlédnuto:
21365